Máte rádi kokosky?

Dovolil jsem si vám položit celkem nelogickou otázku: "Máte rádi kokosky?", aniž bych pro nezasvěcené vysvětlil o co jedná. Ve filatelistické hantýrce se "kokoska" říkalo / říká sto kusům známek jednoho katalogového čísla - tedy jedné známky. Jelikož takový balíček známek připomínal známou cukrovinku - kokosku, tak tedy kokoska. A nedávno jsem několik desítek takových "kokosek" našel ve staré krabici od bot. Bylo o zábavu postaráno.

Zaujala mne známka Pof. 487 Klement Gottwald 3 Kčs karmínová. Viz obr. 1

obr. 1 Pof. 487 Klement Gottwald 3 Kčs karmínová I. Typ

(Číslování podle katalogu Michel: 553b) Popis - prezident K. Gottwald (1896 - 1953) Rytinu vyryl Jindra Schmidt podle svého grafického návrhu, jehož předlohou byla fotografie Karla Hájka. Tiskovou technikou je v té době zavedený rotační ocelotisk na rotačce Stickney a to v tiskové formě 2x (100 plus 50) Musím odbočit, abych se nezmínil o rytci.. podle vzpomínek známého filatelistického publicisty R. Fischera byl Jindřich /Jindra/ Schmidt, rytec neobyčejně zručný a schopný a práci na známkách s portrétem prezidenta Klementa Gottwalda jistě považoval za prestižní. Dovoluji si tvrdit, že i výstupní kontrola si dávala větší pozor, aby náhodou "něco" neuniklo a "náhodou" z toho něco nebylo. Prostě, taková byla doba..

Datum vydání se uvádí 25.02.1949, tedy později než známka Pof. 486 3 Kčs prezident Klement Gottwald - červená (28. 10. 1948). Zoubkování známky jakož i ostatních známek této emise je řádkové 12 ½. Takzvaný střední formát. Rozměr známkového obrazu je potřeba brát s rezervou, ale i tak se jím zabýval a to z jednoduchého důvodu. A tím důvodem je vlhčení známkového papíru před tiskem známek a jeho reakci na toto zvlhčení a následné seschnutí. Tato informace je sice zajímavá a je podnětná, fakticky však až příliš okrajová a tak ji prozatím vynechám. Připomenu jen obdobný problém při určování známky Pof. 1091 výplatní známka s portrétem prezidenta Antonína Zápotockého, kde rozměr známkového obrazu je jednou z indicii pravosti známky.

Náklad této známky je 274 490 000 kusů což je ctihodný počet známek srovnatelný snad jen známkou 60 h z emise hrady, výplatními známkami emise Města z roku 1966, či několika málo jinými známkami. Platnost známek, jako u všech /mimo doplatních známek/ "staré měny", je do konce měnové reformy v roce 1953. Jako jedna z nejběžnějších výplatních známek je i jednou z nejvíce použitých známek na celistvostech měnové reformy. I když můj článek nemá toto téma, musel jsem zmínit, protože ohraničuje použití této výplatní známky. Tímto datem je 18.06.1953 a protože ve svých úvahách se zabývám poštovně použitým známkami a beru datum poštovního razítka jako jednu z dílčích informací. A protože známky tištěné na rotačkách Stikcney a na rozdíl od rotaček typu WIFAG nemají na okraji přepážkového archu datum tisku, jsou poštovní razítka jednou z určujících indicii. U této známky evidujeme 2 typy, známé odchylky "otevřená klopa a uzavřená klopa". Kdy I typ je běžný, takzvaná otevřené klopa. Výplatní známky s portrétem prezidenta Klementa Gottwalda mají i další zajímavosti. Například nevydaná meziarší, zoubkovaná se občas vyskytují na současných aukcích, o jejich původu mohu jen spekulovat. Jelikož se celých čtyřicet let o nich žádný katalog nezmiňoval a ani jsem nenašel žádný odkaz v literatuře. Ani toto není hlavní téma mého článku.

Když jsem začal s prohlídkou té hromady známek, hledal jsem něco, nevěda přesně co. Snad nějakou zajímavost, nedotisky barvy, výraznou barevnou odchylku, prostě něco. Nejdříve jsem vyřadil veškeré poškozené známky a to nejenom natržené či jinak poškozené neopatrným smýváním ale i poškozené chemicky při neodborném zacházení při odlepování. Dále jsem se musel rozloučit i s převážnou většinou známek s těžkými, nečitelnými či nejasnými razítky. Ale i tak zbylo materiálu na přebírání velmi mnoho. Bohužel, z počátku jsem nic moc zajímavého neviděl a vlastně nemohl ani najít mimo odchylek barvy a II. typ této známky tzv. "uzavřená klopa". Což je typ známý, ale vlastně velmi... velmi běžný. Vždyť při tomto nákladu a při skutečnosti, že se vyskytuje vždy na jednom celém archu známek /připomínám tiskovou formu 2x (100 plus 50)/, tedy každá šestá známka. Přesněji, každá šestá známka od určitého období, uváděné datum je 14.6. 1949. Přesto je potřeba toto datum ověřit nezávisle na celistvostech či známkách. Ale pro článek mi postačí období - druhá polovina června roku 1949.

Specializovaná příručka pro sběratele Československých poštovních známek (1988) uvádí u této emise Prezident Klement Gottwald (Pof. 485 až 489) cituji: "jsou známy rozdíly v barvách, barvě lepu, tloušťce a průsvitnosti papíru, velmi tenký papír u 485, 488 a 489, nepravidelnosti zoubkovaní." Konec citátu.. To by bylo. Takže jsem hledal ty odchylky barvách a pro ilustraci je uvádím. I když je jich podstatně více, než uváděná barevná odchylka - tmavá karmínově červená. Domníval jsem se, že prvně nejspíše narazím na nějaký vynechaný perforační otvor, což by byla výrobní vada jistě velmi hezká, nikoliv však významná a nepochopitelná, či neomluvitelná. Tuto VV jsem však v několika tisíci známek nenašel ani jednu, snad je tím co jsem napsal výše o všeobecném podvědomém strachu z nastupující politické totality.

Postupem času jsem však nalezl, mimo zajímavých barevných odchylek i dvě zajímavosti. První a to velmi pěknou odchylkou je "dvojité zoubkování". Ale, než mne začnete vytýkat, že se nejedná o dvojité zoubkovaní, odpovídám ano, nejde ve své podstatě o dvojité zoubkování, ale spíše o utržení v horní perforaci následkem poruchy řezacího nože. Obr.2.

Obr. 2 takzvaně dvojitá perforace

Podobné výrobní nedokonalosti jsou velmi vyjímečně dokumentovány u známek tištěných na rotačkách Styckney. V této souvislosti je potřeba zmínit jak probíhal tisk známek na této rotačce. Viz literatura Filatelie 8/1994 str.264 - 266. Cituji několik nejpodstatnějších informací: "Papír odvíjený z kotouče o přibližné hmotnosti asi 35 Kg byl veden přes zvlhčovací zařízení na tlakový válec …. Potištěný papír byl sušen na elektricky vyhřívaných deskách a byl na další zařízení k nanášení lepu... Pás potištěného papíru se perforoval na samostatném stroji. Přesné vedení a fixování papíru zabezpečovaly dva lámací válce, které zanechávaly na lepu známé pruhy. Podélnou perforaci prováděla soustava úzkých kotoučů, příčnou perforaci formátovací válec. Kotouče i válec byly opatřeny krátkými jehlami, které zapadaly do otvorů protilehlých matric. Archy známek, odpovídající polovině ocelotiskového válce, byly oddělovány sekacím zařízením...."

A druhou a z mého pohledu podstatně zajímavější odchylkou je výrazně odlišný papír použitý při tisku. Jednou ze vžitých kánonů filatelie je zvyklost třídit materiál podle pěti charakteristických hodnot a to obraz a tisk, barva/barvy známky, použitý papír k tisku a jeho luminiscenční vlastnosti, zoubkování a v neposlední řadě i lep, který bych sloučil u moderních známek pod charakteristiku "papír známky". Viz obr. 3.

obr. 3. Vpravo, použití papíru výrazně tmavšího

Pokusil jsem se tento papír přirovnat k jiným známkám tištěných v tomto období a snad by se dalo uvažovat o velmi obdobném papíru jako u emise Pof. 522 Den horníků 1, 50 Kč šedá 11.9. 1949. Viz obr. 4

obr. 4 Použití tmavšího papíru u emise Den horníků Pof. 522

Tedy o ukončení tisku jedné známky a dojetí role tiskařského papíru pro tisk této výplatní známky. Nález by to byl velmi "revoluční" vzhledem k zavedené praxi a zasloužil by si místo ve specializovaném katalogu Československých známek období mezi roky 1945 až 1953.

Barevné odchylky dokumentuji jen okrajově, snad proto, že předpokládám další studium barevných odchylek a to především na neražených známkách. Z hlediska barevné stálosti nemohu vyloučit změny barvy. Obr. 5.

Obr. 5. Barevné odchylky - ukázky .

Pro dodatečnou informaci jsem se rozhodl ještě vyobrazit ještě jednu "velmi podobnou známku", kterou by nezasvěcený začínající filatelista mohl považovat za známku Pof. 487. Ve skutečnosti se jedná o stejný námět na výplatní známce Pof. 721 z roku 1953 Klement Gottwald, ale tištěnou na stroji WIFAG I s rámcovým zoubkováním 11 ¾: 11 ¼. Viz obr. 6.

Viz obr. 6 Známka tištěná na stroji WIFAG I, rámcové zoubkování

Porovnáme li tyto barevné odchylky s mnohem populárnější emisí "Povolání" z roku 1954, nemohu se zbavit dojmu, že naše specializované katalogy zůstávají výplatním známkám "staré měny" ledacos dlužny. (Snad je to tím, že "nejsou lidi", nebo není co prodávat, nebo je lépe prodávat co je skladem, případně se bojí nařčení z "propagace totality", každopádně to neznamená, že tyto známky nejsou zajímavé.) Tato, mnou zkoumaná známka mi ukázala, že právě u opomíjených emisí lze prožít báječné dobrodružství, i když se jedná takzvaně o šestákový materiál. Budu li trochu ješitný, tak ani tato obyčejná tří páska s okrajem není až tak běžná. 0br. 6

0br. 6 v třípásce

Na úplný závěr musím zdůraznit, že jsem článkem opravdu nezamýšlel žádnou propagaci doby, politického systému, ani osoby. Vše způsobilo několik málo kokosek na dně papírové krabice.