Jo, už to jde..Ptáte se mne, co to má znamenat? Odpověď je snadná.. Klávesnice měla jiné rozložení kláves.. Vlastně jen dvě, která ke psaní potřebuji byly prohozeny. Tedy zet a ypsilon.. což jsou písmenka, zkrátka ke psaní potřebuji.. skutečně potřebuji. Nepřemlouvejte mne, potřebuji.
Vím, je to zvláštní, na klávesnici byly popsané jako ZY a YZ, ale kdo si to má pamatovat.. Potřebujete napsat debyl a napíšete debzl.. to už nebere ani pravopis, hlava už vůbec.. Mám to pořád podtrhané takovou červenou vlnovkou a musím se k tomu vracet. A to neustále.
Odnaučit jsem se to nemohl. Kdysi jsem seděl s jedním ajťákem (odborníkem na počítače( a jak neustále kouřil, přemýšlel a nadával, jak tam ta klávesnice je na tom moje noťasu rozložená a jak potřebuje to opačné lomítko, že je na to zvyklý.. a vůbec.
Jo, tomu se říká :"..zvyk je železná košile.." Znáte to také? Je to celkem nedávno jsem si ověřil, že svět je na tom postavený a se železnou pravidelností se vrací k drátěné / železné košili. Poslyšte, co jsem naznal.
Jedu zase jednou do Prahy.. Deratizuji auto, vysaji, opláchnu, ale jenom něžně, aby se mi nerozpadlo a doleji benzín.. Ještě před tím sháním po čertech slevové kupony, abych ušetřil... Nemohu se tohoto zlozvyku zbavit. Šetřím, i kdyby mne to mě stát majlant.. prostě zvyk. Projel jsem ve mně stě všechny benzínky a usoudil jsem, že to bude u Tesca nejlevnější a už to tam peru.. "Plnou, až po vokraj.." aby to mělo smysl.. No, to bych ovšem musel přemýšlet a nebrat tu krajní .. "to byl ten želví pover".. o korunu dražší. Co nabrečíme, nacpal jsem slevový kupon, zaplatil patnáct stovek, zhluboka se nadechl a nastartoval. Moje auto chytlo na drc.. jen něco se mi nezdálo.. Zaťukal jsem prstem po diodě od palivové nádrže.. "Halo, probuď se ..nádrž je plná.. tak proč svítíš?" Tak nic, povzdech jsem si, zvyk je železná košile.. chceš svítit, tak sviť. Rozjel jsem se vstříc novým dobrodružstvím.. Jo, a na tom si také léta zakládám.
Vím, je to zvláštní, na klávesnici byly popsané jako ZY a YZ, ale kdo si to má pamatovat.. Potřebujete napsat debyl a napíšete debzl.. to už nebere ani pravopis, hlava už vůbec.. Mám to pořád podtrhané takovou červenou vlnovkou a musím se k tomu vracet. A to neustále.
Odnaučit jsem se to nemohl. Kdysi jsem seděl s jedním ajťákem (odborníkem na počítače( a jak neustále kouřil, přemýšlel a nadával, jak tam ta klávesnice je na tom moje noťasu rozložená a jak potřebuje to opačné lomítko, že je na to zvyklý.. a vůbec.
Jo, tomu se říká :"..zvyk je železná košile.." Znáte to také? Je to celkem nedávno jsem si ověřil, že svět je na tom postavený a se železnou pravidelností se vrací k drátěné / železné košili. Poslyšte, co jsem naznal.
Jedu zase jednou do Prahy.. Deratizuji auto, vysaji, opláchnu, ale jenom něžně, aby se mi nerozpadlo a doleji benzín.. Ještě před tím sháním po čertech slevové kupony, abych ušetřil... Nemohu se tohoto zlozvyku zbavit. Šetřím, i kdyby mne to mě stát majlant.. prostě zvyk. Projel jsem ve mně stě všechny benzínky a usoudil jsem, že to bude u Tesca nejlevnější a už to tam peru.. "Plnou, až po vokraj.." aby to mělo smysl.. No, to bych ovšem musel přemýšlet a nebrat tu krajní .. "to byl ten želví pover".. o korunu dražší. Co nabrečíme, nacpal jsem slevový kupon, zaplatil patnáct stovek, zhluboka se nadechl a nastartoval. Moje auto chytlo na drc.. jen něco se mi nezdálo.. Zaťukal jsem prstem po diodě od palivové nádrže.. "Halo, probuď se ..nádrž je plná.. tak proč svítíš?" Tak nic, povzdech jsem si, zvyk je železná košile.. chceš svítit, tak sviť. Rozjel jsem se vstříc novým dobrodružstvím.. Jo, a na tom si také léta zakládám.
Žádné komentáře:
Okomentovat