Drahé tety a já - Nataša Gollová

Dvě úctyhodné dámy Nataša Gollová a Eva Svobodová se na vlastní pěst pustí do vyšetřování loupežného přepadení místní spořitelny. V malé vilce na okraji malebného jihočeského městečka prožívají poklidné dny svého stáří mile potrhlé sestry Andělka a Fany, které oplývají takřka nevyčerpatelnou energií. Není proto divu, že když se Fany stane očitou svědkyní přepadení místní spořitelny, rozhodnou se vzít pátrání po lupiči do vlastních rukou. Hlavním podezřelým je neznámý mladík se psem podobným jejich fence Bobině. Brzy se však ukáže, že je to mládenec jejich milované neteře Hermínky. Horlivé tety proto musí najít nového podezřelého... (oficiální text distributora)
Nataša Gollová, vlastním jménem Nataša Hodáčová, v Německu známá pod pseudonymem Ada Goll [1] (27. února 1912 – 29. října 1988) byla česká herečka.

Své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka, profesora Jaroslava Golla, významného českého historika (zemřel v roce 1929) [2]. Pocházela ze zámožné rodiny. Byla dcerou významného masarykovského politika, národohospodáře, poslance parlamentu, právníka JUDr. Františka Xavera Hodáče, profesora ČVUT a pozdějšího generálního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků (zemřel v roce 1943) [3]. Její nevlastní sestrou byla Marcela Sedláčková (1926 – 1969), jejíž matkou byla herečka Andula Sedláčková.

Absolvovala dívčí gymnázium a studovala v Praze na Filozofické fakultě UK a v Anglii. Byla jazykově nadaná, hovořila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Herectví a moderní scénický tanec studovala soukromě (herectví u Karla Dostala a Jiřího Frejky, tanec u Jarmily Kröschlové). V roce 1934 byla angažována v divadle v Olomouci, v roce 1935 krátce ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Ještě v roce 1935 přijala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působila až do roku 1944 [4]. V letech 1947 až 1950 měla angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V roce 1952 získala jednoleté angažmá v Divadle Na Fidlovačce, od roku 1955 hrála v Divadle satiry Jana Wericha (divadlo přejmenováno v roce 1957 na Divadlo ABC), které bylo v roce 1962 připojeno k Městským divadlům pražským. S divadlem se rozloučila přípravou na roli Klytaimnestry ve hře J. P. Sartra Mouchy v režii Ladislava Vymětala v roce 1968, v angažmá v MDP však byla až do roku 1971 [5].
Největší popularitu jí přinesl film, i když hrála také v divadle. Díky svému komediálnímu talentu točila za protektorátu (koncem 30. a v první polovině 40. let 20. století) jeden film za druhým. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
V roce 1947 se vdala za Karla Konstantina (zemř. 1962). Její životní láskou však byl Tristan Tzara, francouzský básník, esejista a dramatik rumunského židovského původu, otec dadaismu, se kterým se seznámila u malíře Josefa Šímy v Paříži v roce 1932, když se v Paříži účastnila taneční soutěže. S Tzarou udržovala kontakt až do roku 1948 [6] .
Malíř Josef Šíma namaloval v roce 1932 portrét, jehož předlohou byla Nataša Gollová a tento obraz jí věnoval. Obraz byl zakoupen v roce 1996 Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě, kde je plátno vystaveno pod názvem "Imaginární podobizna (Nataša Gollová)" [7].
Zemřela v Praze téměř opuštěná a v ústraní v domově důchodců v Krči. Je pochována v hrobce rodiny Hodáčových na Vyšehradském hřbitově v Praze, poblíž kapitulního kostela sv. Petra a Pavla. V této hrobce je pochována i Adina Mandlová.
„     Nezapomenutelná byla její Tereza v Písni kolébky, kde hrála spolu s Marií Brožovou. To byl herecký koncert! Režisér Salzer jí dal příležitost uplatnit kouzelný dívčí zjev, postavě dala vše, co k ní patřilo – lyričnost a milostnost, pokoru i radostnost, ale i smích, jasný a hřejivý.
Miluji tento, dnes již vlastně klasický film, "Drahé tety a já". Kvalita filmu je vlastně prabídná, ale, z druhé stránky.. Jako velmi lehké pobavení a rozloučení s hereckou superstát první republiky..