Dovolil jsem si vypůjčit toto slovní spojení, protože mne nenapadá nic jiného v souvislosti s osobou malíře, grafika a především vynikajícího ilustrátora knih, Mirko Hanáka. Rád bych tímto drobným připomenutím tohoto československého umělce, splatil dluh, který v českém internetovém prostředí stále zůstává. Už jenom prostý fakt, že na Wiki stránkách jsou pouhé tři nic neříkající větičky, Pomalu více informací se dozvíme ze zahraničních serverů. Mirko Hanák se narodil 26. června roku 1921 v Turčanském Svetém Martine.
Před nastupujícím slovenským nacionalismem, případně i z jiných důvodů se rodiče odstěhovali na Moravu do Bukovic u Jeseníku. Kde otec Mirko Hanáka pracoval jako správce pily. Toto místo, ale i Kroměříž, Olomouc, ale také Skalička u Zábřehu, patří k životopisným údajům. Malá moravská obec, kam jezdil na prázdniny k babičce. Mohli a asi měli základní vliv na formování osobnosti malíře.
Pravděpodobně nesporný talent a zájem, případně i pocit ekonomické stability ho přivedli studovat do Zlína na Školu umění do Zlína. Nebude na škodu připomenout, že tehdy devatenáctiletý Mirko Hanák je konfrontován s realitou nastupujícího fašismu a oblast Jesenicka se stala neklidnou a horkou půdou bývalého Československa, takzvanými Sudety. Mezi roky 1940 až 1942 studuje na Baťově škole umění. Z komentáře jednoho čtenáře .."Střední školu studoval v Olomouci, kde v roce 1941 maturoval na Slovanském gymnáziu." Ale ročník jeho narození, 1921 rozhoduje jako u desetitisíců jiných mladých lidí o jeho totálním nasazení v Třetí Říši. Životopisné prameny uvádí jeho nasazení v továrně u města Kapfefenberku. Až do vánoc 1944, kdy společně s malířem Čestmírem Kafkou uprchl. Možná by následující příběhy vydaly na knihu, ale nebylo to jediné období života které Mirko Hanáka poznamenalo.
Po skončení války a otevření vysokých škol se přihlašuje na studium na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Studuje u profesora Josefa Nováka.
V životopise je nepřehlédnutelný fakt, že v té době se pravidelně vracel na Moravu, kde měl svůj atelier. Kde také žili jeho rodiče a kde měla rodina svůj lovecký revír.
V nadsázce by se dalo říci, že statný, skoro dvoumetrový chlap, myslivec a umělec se stále častěji vrací do revíru, ne jako lovec, ale jako pozorovatel a básník. A to tak výrazný, že jeho malby, akvarely, kvaše se staly neopakovatelně osobitými. Již krátce po skončení vysoké školy se stává žádaným ilustrátorem knih s přírodní, ale i dětskou tematikou. V roce 1951, kdy Mirko Hanákovi bylo třicet let, vychází prvních pět knížek s jeho ilustracemi. Obrazně také vyšla nová superstár naší, ale i světové knižní ilustrace..
Má před sebou výrazné a plodné období dvaceti let kdy spolupracuje s širokým okruhem spisovatelů, ale v našich myslích zůstane spojený s "básníkem přírody" Jaromírem Tomečkem. Právě ve spojitosti s televizním pořadem „Lovy beze zbraní“, kde byl skoro pravidelným hostem autora pořadu Jaromíra Tomečka. Společně se Slávou Štochlem, ale i jinými osobnostmi kultury sedmdesátých let se vryl do pamětí všem milovníkům přírody.
Technika, kterou používal při své práci - rozpíjeného kvaše má velmi blízko k japonské a čínské kaligrafii. A jako takový autor je ve světě je ve světě znám, ctěn a obdivován. Jak jsem se zmínil, z obdivu k tomuto bezesporu světovému umělci, se vyznávají nejenom odborníci, ale i jednotliví blogeři z celého světa.
Během období,které jsem zmínil ilustruje desítky knih. Jen namátkou, bez časového sledu. Stříbrný lipan, Marko, Divoký koník Ryn, Rybaříci na modré zátoce a jiné. k tomu navrhuje filmové plakáty, kalendáře, ale z mého pohledu krásné poštovní známky.
Z osobního života to vím jen velmi málo, Vím, že byl ženatý, měl dceru, to je tak asi vše, co jsem se dozvěděl.. tedy zatím. Snad mi pomůžete doplnit mé vědomosti.
Jediné bližší informace ze soukromého života mám zprostředkovaně od spisovatele Jaromíra Tomečka. Mirko Hanák pobýval v Roce 1968 na ostrově Sachalin, na pozvání ze Sovětského svazu. Je to neověřená informace a jako takovou je jí potřeba brát. Právě v období srpnové invaze spojeneckých vojsk do naší republiky, byl zatčen a internován ve velmi nelidských podmínkách. I když u jeho životopisu je uváděný fakt, že umírá v Praze 4. listopadu 1971. Oficielně umírá na leukemii, nezbavím se, pocitu, že podlehl i nemocem v důsledku oslabení organismu po dlouhodobé internaci.
Kresby a malby Mirko Hanáka, technikou akvarelové tuže či kvaše, brilantně využívající efektu rozpíjené se barvy jsou ve sbírkách mnoha galerii. Např v památníku národního písemnictví,, v národních galerii v Praze a v Brně, či OVM v Šumperku. Odborník by jistě řekl více, já jen mohu být fascinován jeleny, ledňáčky, lipany jakoby vystupujících z obrázků. Jak jsem napsal výše, tato malířská technika má velmi blízko japonské, či čínské kaligrafické malbě. Proto je také velmi obdivována a knihy s ilustracemi ceněny a sbírány. I po letech nepřestávám být fascinován a nebojím se říci, že „období největší slávy“ má Mirko Hanák teprve před sebou.
Další informace, kterými bych doplnil tento medailonek, asi budu hledat obtížněji, ale snad se mi to za přispění náhod povede..
Předem děkuji za pomoc...
Žádné komentáře:
Okomentovat