Velikonoce

Už aby tu bylo jaru. Podívám li se dnes z okna, teď ne, teď je večer.  Venku tma jak v pytli. Ale  ve dne, ani zima ani jaro. Přesto si nemohu odpustit přivolat svým článkem jaro a ještě něco co je s jarem neodmyslitelně spojeno. Velikonoce se mi s jarem spojují, stejně jako blatouchy v potocích, jako podběl na stráních.. nebo třeba tisíce červených ploštic na kmeních stromů. S tímto mám jaro spojeno, jako velikonoce mám spojené s malovaným vajíčkem. Připomeňme si tuto symboliku. Kraslice - slovo, které původně označovalo červené velikonoční vejce. Barevnými vejci odměňovaly dívky koledníky za blahodárný akt vyšlehání. Za typické barvy pro Velikonoce, také proto, že je bylo možné získat z přírodních látek, se považují: červená, žlutá, zelená, hnědá, ale také černá.
 Svěcení Velikonoc se datuje hluboko do historie a navazuje na židovské tradice, které připomínají dobu, než Židé odešli z Egypta. Byly vždy oslavou jarního slunovratu, vítáním jara, probouzením se přírody, víry v obnovení sil a zdraví člověka i domácích zvířat. Ale především vždy Kristovo ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Datum Velikonoc není pevně stanoveno, připadá na neděli po prvním úplňku následující po jarní rovnodennosti. Proto Velikonoce mohou být kdykoli mezi 22. březnem až 25. dubnem. Velikonočnímu týdnu se říká Velký, nebo také Pašijový a každý den má své jméno: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Neděle se označuje jako Hod boží velikonoční. Velikonoční svátky předznamenávají postní neděle, které vystřídaly masopusty. Šest po sobě jdoucích nedělí má vztah k liturgickému kalendáři. První byla nazývána Pučálka. Její název je odvozen od pokrmu "pučálka", což byl předem naklíčený hrách, který se na suché pánvi opražil a podával sypaný pepřem, někde cukrovaný nebo polévaný medem. Druhá neděle byla Černá, jinde Samometná. Černou se nazývala podle černého oděvu žen, kterým se připomínalo ukřižování Krista. Druhá postní neděle byla také dnem úklidu, proto Samometná. Třetí neděle byla Kýchavá. Kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok. Neděle Družebná byla čtvrtá v pořadí. Chlapci a dívky se scházeli ke společným posezením. Pátá postní neděle byla nazývána Smrtná. Ze vsi se vynášela Smrtka a přinášelo se léto. Smrtka - Morana jsou slovanské názvy bohyně smrti a zimy. Nejčastěji byla zhotovena ze slámy a ustrojena do ženských šatů. Morana byla upevněna na vysokou tyč a v čele průvodu vynesena za ves, kde byla vhozena do vody, nebo upálena. Poslední ze šesti nedělí před velikonocemi je Květná. Ta byla vyhrazena svěcení kočiček a vrbových prutů. Pašijovým týdnem vrcholí čtyřicetidenní postní doba Velikonoční týden končí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklórních tradic chodí na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou", přičemž symbolem krásy života jsou vajíčka - kraslice. K pašijovému týdnu se vztahuje mnoho mýtů a pověr. Na mnohé z nich středověká křesťanská církev navázala. Například s Velkým pátkem byla spojena i víra v zázraky. Otvírá se země, aby na krátkou dobu odhalila ukryté poklady. . Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat z domácnosti, neboť s takovými předměty se prý dalo čarovat. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu.
Velikonoce jsou hlavním svátkem církevního roku, osvětlují podstatu křesťanské víry v Boží lásku a Spasitele. Kristovo ukřižování je podle křesťanské víry výkupnou smrtí za lidské hříchy. Křesťané Velikonocemi oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Letošní Velikonoce připadnou na neděli 24. dubna a pondělí 25. dubna. A že se těším? Ostatně jako každý rok. Jsem otec početné tlupy amazonek a snad něco z té symboliky bude pravda.